Naše Centrum sídlí na adrese:
Tylovo nábřeží 418/6
500 02 Hradec Králové
Česká Republika

Tel: +420-495541584
Fax: poradna@vakcinace.cz

Tento obrázek jsem vyfotil při cestě do Nové Kaledonie - i při návštěvě takto relativně bezpečného místa byste měli být chráněni očkováním proti vybraným infekčním nemocem

Až takové propletence stromů jsou na jednom z menších ostrovů Nové Kaledonie - navozují dobrodružnou atmosféru

Takto milé lidi potkáte na ostrově Phúket v Thajsku

Velmi známý útvar nedaleko Phúketu, který nese jméno hlavního hrdiny jednoho filmu, který se zde točil...007

Klíštová encefalitida

Motto:

"Ne každé klíště způsobí nemoc. S každým je ale třeba zacházet tak, jako by nakažené bylo."

Text vznikl jako výsledek spolupráce Hospodářských novin a Centra pro očkování a cestovní medicínu
Mgr. Pavla Skurovcová
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Úvod
Na letních táborech, při pobytech v přírodě, ale i během procházky parkem nyní hrozí klíšťata. Tento drobný krev sající parazit může přenášet více onemocnění, z nichž některá mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.

O jejich nebezpečí se ví již mnoho let. Přesto nejsou nákazy přenášené klíšťaty na ústupu. Spíše naopak. Důležitým faktorem, který v České republice jejich výskyt ovlivňuje, jsou změny v podnebí probíhající v posledních letech. Průměrná roční teplota narůstá a vytváří tak dobré podmínky pro přežívání klíšťat, včetně nakažených. Kratší a mírné zimy vedou pak k tomu, že první onemocnění jsou zaznamenávána již na přelomu března a dubna. Ačkoliv se o prevenci i o možnostech onemocnění hovoří každým rokem, mezi lidmi stále existují dohady a nejasnosti, jak přisátá klíšťata odstraňovat, jak se rychle lze nakazit a podobně.

 

Zde přinášíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

Jaké jsou nejčastější nemoci, které klíšťata přenášejí?
Klíšťata přenášejí více nemocí. Mezi nejznámější a také nejčastější nemoci přenášené klíšťaty patří klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. První z těchto dvou nebezpečných onemocnění je způsobováno virem. Nelze jej tedy léčit antibiotiky, protože proti virům lze zasáhnout jen specifickými antivirotiky (jako například u viru HIV či chřipky). Tato nemoc může způsobit neurologické komplikace, v některých případech dokonce končí smrtí. Jedinou možností, jak se nemoci bránit je vyhýbat se možnosti přisátí klíštěte a také případným očkováním.

Druhé onemocnění, tedy lymeská borelióza, je způsobováno několika druhy baktérií, proti kterým působí antibiotika. Ovšem problém je v tom, že onemocnění až ve 40 procentech zůstává od počátku nerozpoznáno a tím pádem neléčeno. A navíc, bakterie se dokáží „ukrýt“ do pojivové tkáně a tak se vyhnout působení antibiotika. Mohou tam pak přetrvávat několik let. Zvláštní problém představují chronické formy onemocnění, do kterých může nemoc po několika měsících dospět. Nemocný pak trpí neurologickými, kloubními, srdečními nebo kožními potížemi.

Kde se může virus klíšťové encefalitidy ještě vyskytovat?
Virus může být přítomen i v mléku, zejména kozím a ovčím. Při požití takto kontaminovaného mléka může dojít k přenosu nemoci na člověka. Virus se však ničí pasterizací při teplotě 75 – 80 stupňů Celsia a to již za deset sekund.

Jsou nemocemi z klíšťat ohroženi více děti nebo dospělí?
Je třeba rozlišovat mezi infekcí (to znamená, že virus je v člověku) a vlastními projevy nemoci. Děti bývají zpravidla infikovány stejně jako dospělí. Jen v dětském věku onemocnění probíhá velmi lehce (někdy jen jako bolest hlavy). U dospělých onemocnění probíhá s mnohem horšími příznaky a s následky ve formě obrn (někdy přechodných, jindy trvalých). Pokud rodiče přijdou k lékaři a společně s ním najdou důvody pro očkování svého dítěte, pak by se měli nechat očkovat také, protože mají větší riziko horšího průběhu nemoci.

Jak rychle se člověk nakazí?
Záleží na době, po kterou bylo klíště na člověku přisáté? Může se člověk nakazit samotným zakousnutím klíštěte?V případě klíšťové encefalitidy na čase tolik nezáleží, i když se předpokládá, že během prvních několika hodin (dvou až tří) by k přenosu nemělo dojít. U lymeské boreliózy se baktérie nacházejí ve střevě klíštěte. Nejprve se musí začít množit, přecházet do slinných žláz a odtud do krve člověka. Tento proces trvá přibližně 24 hodin a tak k onemocnění boreliózou dochází nejčastěji až po této době od přisátí klíštěte.

Jak klíště co nejšetrněji odstranit?
Je lepší vyndat ho ihned, nebo počkat raději do chvíle, kdy máme k dispozici dezinfekci?S každým klíštětem je nutné zacházet, jako by bylo nakažené. Před jakoukoliv manipulací je nejlepší použít jednorázové gumové rukavice, místo a klíště zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat asi tři až pět minut. Alkohol je velmi účinný na virus a je schopen během velmi krátké doby rozleptat jeho obálku a znehybnit ho. Teprve poté se doporučuje použít nejlépe kleštičky určené k vyndávání klíšťat. Ty lze koupit v lékárně. Použít lze i pinzetu. Klíště je třeba zachytit hned u kůže a kývavým pohybem jej dostat ven z kůže. Místo se pak potře dezinfekcí V žádném případě se nesmí klíště rozmačkávat nehty, či jakkoliv mačkat. Klíště není dobré mastit a rozhodně není nutné ho vytáčet ani proti ani po směru hodinových ručiček. Po vytažení je třeba jej smočit opět v kapce dezinfekčního roztoku a vhodit například do toaletní mísy. Klíště by se nemělo ani pálit zapalovačem, ani házet do koše. Jako dezinfekce se může použít například Jodisol, Septoderm, či jiný alkoholový dezinfekční roztok. V přírodě není nejlepší klíště odstraňovat, pokud k tomu nemáme možnosti za výše uvedených podmínek.

Co dělat v případě, kdy v ráně kousek klíštěte zůstane?
Pokud v ráně zůstane část klíštěte, pak není nutné volit radikální chirurgické řešení, ale místo ošetřit mastí s obsahem antibiotika a počkat na proces přirozené obrany organismu. Místo drobně zhnisá a zbytek klíštěte se tak vyloučí mimo kůži, jako například dřevěná tříska.

Co dělat, když kůže zarudne?
V místě přisátí klíštěte se může objevit zarudnutí. To je varující známkou jen v případě, je-li průměr větší než pět centimetrů. V tomto případě je na místě myslet na možnost nákazy lymeskou boreliózou a navštívit lékaře. Ten předepíše antibiotika nejlépe na dobu alespoň 21 dnů. Obávat se nemusíte, pokud je zarudnutí menší než tři centimetry v průměru. Ovšem je třeba hlídat, zda se během několika následujících dní neobjeví potíže připomínající chřipku (malátnost, bolesti kloubů atd.). To by totiž mohlo značit první fázi onemocnění klíšťovou encefalitidou. Příznaky pak zpravidla ustoupí, nastane několikadenní období klidu. Pak ale začne onemocnění znovu. Nastává druhá fáze. Nemocný trpí náhlou horečkou, bolestí hlavy, vadí mu světelné podněty, trpí třesavkou, zvracením. Následují příznaky dráždění mozkových plen (nemocný např. nepřitáhne pro bolest bradu k hrudníku) a následně též příznaky encefalitidy neboli zánětu mozku (u nemocného se objevují obrny).

Pokud mám po vyjmutí klíštěte nějaké potíže či podezření, mohu se obrátit na praktického lékaře?
Na praktického lékaře se můžete obrátit, pokud máte nějaké nějaké potíže. Zde je nutné, aby lékař provedl vyšetření a nejméně dva odběry krve pro laboratorní stanovení, první například pokud je zarudnutí v místě vpichu větší než 5 cm a druhé asi za 3 týdny.

Jak se chránit v přírodě?
Vůbec nejlepší je dělat vše proto, aby se zabránilo kontaktu s klíštětem. Jdete-li do přírody, vezměte si pevnou obuv, ponožky a kalhoty stažené do ponožek. Klíště se dostává nejčastěji na kůži těla ve štěrbině mez kalhotami a obuví a pak leze směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst. Je velmi citlivé na vyschnutí a proto pokud leze dlouho po oděvu nedostane se příliš vysoko, protože se pustí nebo odumře. Dobré je používat na kůži repelenty (Repelentní indulona, Off, Autan) a na oděv (okraje rukávů) insekticidy. Klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maximálně do výšky 60 centimetrů od země. Nepadají ani neskákají ze stromů, jak se také často traduje. Nelehejte si do trávy bez podložky.

Jak je nebezpečné vyndávání klíšťat psům a kočkám?
Každá manipulace s potencionálně nakaženým klíštětem může vést k přenosu choroby na člověka. Je tedy vhodné místo přisání a samotné klíště zakápnout dezinfekcí s obsahem alkoholu a pak použít kleštičky. Tím lze snížit riziko infekce. Ještě lepší je použít jednorázové gumové rukavice.

Kdy se mohu nechat očkovat?
Další možností prevence je očkování. Očkovat je možné kdykoliv během roku. Nejen tedy v zimních měsících, jak většina lidí předpokládá. Lze se tedy nechat očkovat i nyní. Ovšem v případě očkování v teplejších měsících roku je nutné mít na paměti, že člověk je chráněn až za 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny a tak je tomu třeba přizpůsobit i schéma očkování. V žádném případě očkování a následné přisátí infikovaného klíštěte nevede k těžšímu průběhu onemocnění, spíše je tomu naopak.
V současnosti jsou k dispozici dvě očkovací látky. Vakcína FSME Immuno Inject s je v jedné variantě pro děti i dospělé a aplikuje se ve třech dávkách. Po první dávce se aplikuje druhá za jeden až tři měsíce a osoba je chráněna za 14 dnů po aplikaci druhé dávky na dobu asi jednoho roku. Interval mezi první a druhou dávkou lze zkrátit výjimečně v letních měsících na 14 dnů. Aplikace třetí dávky zanechává ochranu na tři roky u dětí a adolescentů na delší dobu.
Německá očkovací látka Encepur je ve variantě pro dospělé (Encepur pro dospělé) a ve zvláštní i pro děti (Encepur pro děti). Dětská varianta je ušita na míru dětem, protože při nižším obsahu antigenu vytváří stejnou, ne-li vyšší ochranu než dospělá varianta. Aplikují se stejně jako FSME Immuno Inject s, jen není doporučeno zkracovat interval mezi první a druhou očkovací dávkou na 14 dnů. Místo toho existuje tzv. zrychlené schéma, kdy se aplikují tři dávky vakcíny v intervalu den 0, 7 a 21 (s ochranou již v den 21) a poté přeočkování za 12-18 měsíců. Další přeočkování je po třech letech.

Ve kterých oblastech se očkování nejvíce doporučuje?
Nejvyšší počet klíšťat nakažených virem klíšťové encefalitidy bývá v oblastech řek, zejména Vltavy a Berounky. Zde je nakaženo až pět procent klíšťat. Nejznámějšími přírodními ohnisky klíšťové encefalitidy jsou jižní Čechy, zejména oblasti okolo Českého Krumlova, Českých Budějovic a Strakonic. Dále Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Prachatic, Klatov a Plzně – Severu. Klíšťata se také velmi často vyskytují v Praze a jejím okolí, dále pak na Příbramsku, Klatovsku a Benešovsku. Ze severních Čech jsou na tom nejhůře oblasti kolem Ústí nad Labem. Ohroženými oblastmi jsou také Pardubicko, Kutnohorsko, Havlíčkobrodsko. Na Moravě se nacházejí infikovaná klíšťata v oblasti Opavy, Šumperku, Jeseníku, dále na Ostravsku, Olomoucku a Přerovsku. Z jižní Moravy je to zejména Žďársko, Blansko, Znojemsko, Třebíčsko a Jihlavsko. Ovšem celá Evropa je v podstatě jedno velké ohnisko nákazy. Infikovaná klíšťata se vyskytují od Francie až k Uralu.

Může se lymeská borelióza nebo klíšťová encefalitida projevit i v případě, že se žádná skvrna na kůži neobjevila či dokonce v případě, že klíště nebylo na těle nalezeno?
V určitém procentu případů se může stát, že se neobjeví ani zarudnutí typické pro lymeskou boreliózu (tzv. erythema migrans) a že nemocný neudává zákus klíštěte. S největší pravděpodobností však ale klíště bylo přisáto především pak jeho určité mladší vývojové stádium, tzv. nymfa, která je velikostí asi poloviční v porovnání s dospělou samičkou. Je světlá a tak se může snadno přehlédnout a saje podstatně kratší dobu. Ačkoliv tomu někteří odborníci věří, lymeskou boreliózu nemůže přenést komár především proto, že by jen stěží došlo k úplnému cyklu množení a přesunu do slinných žláz, jak je popsáno již výše u klíšťat nebo jejich vývojových stádií.

Klíšťová encefalitida může vzniknout i bez zákusu klíštěte a to požitím nepasterizovaného ovčího a kozího mléka a sýrů, protože infikované klíště sálo na koze nebo ovci a virus se při virémii (virus cirkuluje v krvi) dostal do mléka.

Klíštová encefalitida